logotype
25 -April -2019 - 20:32

JBR

Takový obyčejný soutěžák -Jarda

 

Jarda Fridrich –II

Snaha o vylepšení výkonu motoru byla v tehdejší době na prvním místě snad všude.Přišli jsme na to proč Javy 90 po opravě motoru neřadí,také jsem přišli na to proč tam odcházejí ložiska na klice apod.. Jardova javka ale jela jako víno i snad proto,že Jarda vážil 60 kg /a já 90/ a také a hlavně že Jarda byl opravdový a nezměrný jezdecký talent/hodně mi ho připoměl Radek Bezděk/.Náš vztah byl něco užasného a nejvíce vzpomínám na večery,vlastně noce v dílně.Tehdy bylo normální být do čtyř do rána v dílně a v půl sedmý už jet na závody.Několik střípků:

 

,,Jardo ten pincek prostě nejede. Neni možná puč mi ho.“Za chvilku přijel a ,,hm opravdu nejede,jdem na to.“To bylo v šest hodin večer /a ráno jsem měli jet do Kolince na soutěž/.V půl sedmý už jsme vyjížděli  na jeho Pionýru s válcem na Nal.Hory k výbrusu/motor byl už rozpůlený celý/.Zvonek na pana Pinkase/Zlatýho pana Pinkase/ a prý,,Kucí já už jsem v pyžamu na kdypa to potřebujete?“,,No víte mi zejtra jedem závody“.Natáhnul na pyžamo montérky a prý:,, hele já ti to udělám trochu volnější a víc to namaž a dej bacha  a vono to pude.“Písty měl pan Pinkas vždy v zásobě a tak kolem půlnoci bylo hotovo a pincek jel.Ráno jsem to po ose trochu zajel a soutěž jsem odjel.

V roce 1986 se jela soutěž v Sušici.Šest týdnů před tím lilo jako z konve a já řikám dneska zmoknem a taky jo.Startujeme minutu za sebou/v 8.49/a v první čk chytám 7 ostrých a hned za mnou Jarda 6.Ty v..e jedem .Potom jsem ho dojel odpoledne –jeho javka si cucla a nejela.Tam jsem se poprvé pohádali-já nechtěl jet bez něj dál a on zase abych jel.Nakonec jsem jel a dojel asi v 16.45-sám ze třídy.Celou soutěž lilo.

Po vojně jsme ještě chvilku jezdili,on šel o půl roku déle a já chvátal do ženění a přesedlal jsem na čz 175.

Snad je vhodné doplnit,že soutěže,které jsme jezdili byly tzv. BOMS.Soutěže pro každého,které měli své MČR a MČSSR.Neměli jsme na čem jezdit,ale jezdilo se v terénech,kde už se nikdo nikdy ofico nesveze/zvláště Sušice a Hlavňovice apod../.Tlačit 160tikilovou čízu obalenou  bahnem,to je zážitek.Senzační byla i parta na těchto závodech.

Zážitků by bylo na celou knížku,ale nevím,zda by to někoho zajímalo.

Já se oženil a za nějaký rok jsme každý šli svou cestou životem.Minulý týden muj parťák Jarda zemřel a s ním odešlo něco hezkého,co ve mně ale navždy zůstane.Tož tak na světě.Troufám si tvrdit,že odešel jeden ,,Takový obyčejný soutěžák.“

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit

2019  Enduro JBR   všechna práva vyhrazena. Majitel flandermann | update for berny (netlife-ultimate.eu)



„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Jan Werich